pondělí 19. prosince 2016

Vítejte ve světě absurdna

Novinka současného francouzského prozaika Philippa Claudela Vyšetřování může na první pohled působit jako detektivka. Lze tak usuzovat podle názvu i anotace. Přece jenom má jít o vyšetřování série sebevražd mezi zaměstnanci Podniku ve Městě, kam je Vyšetřovatel poslaný. Ale už od první chvíle, co Vyšetřovatel vstoupí do Města, to vypadá, jakoby se proti němu všichni a všechno spiklo. Musí řešit jeden absurdnější problém za druhým. Jak to nakonec všechno dopadne, a zda se mu povede přijít na kloub všem záhadám, které ho v tomto zvláštním městě potkají, zjistíme, až když se začteme a necháme se tak vtáhnout do zvláštního a absurdního světa a příběhu, který mnohým z nás může připomínat tvorbu Franze Kafky.


Musím se přiznat, že francouzskou literaturu moc nevyhledávám. Teď se mi ale dostal do rukou titul, který mě zaujal jak svou působivou obálkou (prostě mi ta ilustrace připomínala Hercula Poirota), tak samotnou anotací. Já mám záhady v příbězích moc ráda, a tak bylo jasné, že dám tomuto titulu šanci. Vůbec jsem ale netušila, o jak svérázný příběh půjde.
Philippe Claudel je francouzský spisovatel a filmový režisér, který je profesorem literatury na univerzitě Nancy. Vyšetřování je jeho aktuální novinkou, ale nejde o jeho první titul, který byl u nás vydaný. Jde už o čtvrtý román, přitom jeho předchozí díla jsou velmi dobře přijímána a vysoce hodnocena. Je dokonce držitelem pár prestižních ocenění. Román Brodeckova zpráva byl u nás jedním z finalistů v Magnesii Liteře jako nejlepší překladový titul roku.

pátek 9. prosince 2016

Mrazivá italská noir detektivka

V dnešní době je knižní trh přesycený detektivkami severských autorů a je jedno, zda ji napsal Nor, Švéd, Fin nebo Dán. Čtenáři si je oblíbili a vysloveně je vyhledávají. Pro mnohé se stali zosobněním kvality tohoto žánru. Já taky patřím mezi ty čtenáře, kteří mají detektivky v oblibě, a tak jsem jich přečetla fakt hodně. Ale postupem času se snažím v tomto žánru najít a vyzkoušet i něco jiného, nového, neokoukaného. A proto jsem měla radost, když jsem zjistila, že na naši knižní scénu přichází temná italská detektivka s noir prvky a mrazivou atmosférou - Bolest od Maurizia de Giovanniho odehrávající se ve fašistické Neapoli třicátých let minulého století.


Hlavním hrdinou této jedenáctidílné detektivní série je komisař Ricciardi, který má takovou atypickou vlastnost. Vidí totiž duchy. I když to nejsou duchové v pravém smyslu slova. Jde spíš o poslední chvíle násilně zemřelých bytostí. Komisař Ricciardi vidí jejich zubožený stav a slyší poslední slova, které vyslovili, cítí lásku, zklamání, zoufalství i bolest v té nejintenzivnější formě. Jde spíš o negativní energii, která přebývá po smrti. Každopádně to není nic příjemného a komisaře Ricciardiho to negativně ovlivnilo, ale naučil se s tím žít. V práci komisaře je to pro něho občas i výhodou. V detektivce Bolest s ním řešíme brutální vraždu světově proslulého tenora Arnalda Vezziho, kterého našli mrtvého v jeho šatně. Jde o neoblíbeného člověka a postupným vyšetřováním komisař zjišťuje, že je spíš problém najít někoho, kdo ho rád měl, a tak motiv na jeho vraždu mohl mít kdekdo. Pomůže ale komisaři k vyřešení případu pěvcova poslední slova, které slyší díky svému zvláštnímu nadání?

středa 7. prosince 2016

Knižní tipy - prosinec 2016

František Kotleta - SPAD

Postapokalyptický román mistra akční fantastiky Františka Kotlety.
Nebyla to třetí světová válka, ale ta největší občanská válka v dějinách. Trvala čtyřicet let. Dodnes se historici dohadují, jak začala. Jedno je ale jisté - ještě neskončila. Miliony mrtvých, rozvrácená Evropa roztříštěná na stovky malých státečků, jejichž hranice se mění tak rychle, že je nikdo nezkouší ani zakreslovat do map. A stejně rychle v tomto světě můžee ztratit svobodu nebo život.
Co stát, to jiné zákony. A kdo má zbraň, ten si může vytvořit zákony vlastní. Tedy jen do okamžiku, kdy narazíte na silnějšího zákonodárce.
Vydává Epocha.


Marek Šindelka - Únava materiálu

Dlho očakávaný román Marka Šindelky, nositele Ceny Jiřího Ortena a Magnesie Litery za prózu, reaguje na aktuální téma - migrační vlnu. Popisuje cestu dvou bratrů z nejmenované země ohrožené válkou do Evropy. Jejich trasy se záhy rozdělí a každý pokračuje na vlastní pěst: bez mapy, bez spojení, bez kontaktu. Sledujeme složitou a bolestnou ,,cestu na sver", zároveň s tím však čteme knihu o Evropě viděné zvenčí. O Evropě připomínající velký fungující stroj. Jediné, co tu proti němu stojí, je zranitelné lidské tělo. Tělo vykořeněného člověka, redukovaného na problém, na statistický údaj, na materiál.
Vydává Odeon.


neděle 4. prosince 2016

Listopad v knihách

Sarah J. Maas - Půlnoční koruna (Skleněný trůn #2)


Nemůžu si pomoct, ale tato série mě neskutečně baví. Z prvního dílu jsem byla nadšená, u Půlnoční koruny jsem však měla ještě daleko lepší pocit. Po přečtení prvního dílu jsem se zamýšlela nad tím, zda se Sarah J. Maas povede udržet kvalitu celé série i v dalších dílech tak, jako se jí povedlo nastavit v Skleněném trůnu. Musím zkonstatovat, že jí to zatím jde moc dobře. První díl byl v podstatě seznamování se s postavami a prostředím, v Půlnoční koruně se teprve rozebíhá ta pravá fantasy akce. Byla to skvělá jízda, která znovu působila tak, že jsem nechtěla knihu ani na chvíli odložit. Autorka dále rozvíjí myšlenky, s kterými začala v prvním dílu, gradovala napětí, záhady i romantiku. I když není drsná ve stylu fantasy krále George R. R. Martina, i ona v některých chvílích své postavy nešetří, a to dodává této fantasy sérii ten správný nádech. Jsem fakt zvědavá, jak to bude pokračovat dál. Protože našlápnuto má tato série fakt skvěle. A já se tak s radostí nechám vtáhnout do dalšího dílu, protože k Celeaně a celému fantasy světu, ve kterém žije a bojuje, se vrátím velmi ráda. Přece jenom je tu toho ještě hodně, co je třeba odhalit a vyřešit. Autorce se zase jednou podařilo vystupňovat příběh tak, abychom měli chuť v něm pobýt ještě trochu déle a přijít na kloub všem záhadám.