čtvrtek 24. srpna 2017

Na otočku v Nízkých Tatrách

V prvních dvou článcích jsem se s vámi podělila o zážitky z Malé Fatry. Ale Malou Fatrou mé červencové putování po slovenských horách neskončilo. Táta totiž přišel s nápadem, abychom si dali jeden den oddechu doma na zregenerování a nabraní sil a odjeli ještě na otočku do Nízkých Tater. Byla jsem nadšená a hned jsem souhlasila. Tentokrát jsme vyrazili jenom my dva. A řeknu vám, vymyslel to skvěle.


Zaparkovali jsme u stanice lanovky Krupová (1084 m n. m.), která se nachází na jižní straně Chopku, a vyvezli se až nahoru. Lanovka tam teď v létě jezdí každou půlhodinu a my jsme si tak ušetřili hodně sil, které jsme pak využili později. U horní stanice mě zaujala hromada kamení, na kterou jsem si prostě musela vylézt. Nevěděla jsem, co to je, ale měla jsem pocit, že odtamtud bude hezký výhled. Jaké bylo mé překvapení, když jsem na té (dobře bylo to větší a vyšší než hromada kamení, ale působilo to na mě tak) hromadě kamení objevila cedulku s nápisem Chopok. Tohle byl totiž skutečný vrchol Chopku (2023,6 m n.m.). A měla jsem pravdu, byl odtamtud fakt hezký výhled. Takže rychle fotku u cedule, sednout si na kraj, vyfotit nohy ve vzduchu s nádherným výhledem a utíkat za tátou, který se už vydal stezkou po hřebeni, která byla tvořená velikými kameny, takže o žádné vyhlazené dálnici po hřebeni nemohla být ani řeč.

pondělí 14. srpna 2017

Na otočku v Malé Fatře – den 2


V minulém článku ze své dovolené na Slovensku jsem psala o tom, jak jsme v první den v Malé Fatře absolvovali Jánošíkove diery a výstup na Veľký Rozsutec.  Vystoupali jsme u toho slušných 1000 výškových metrů a to byl pro některé členy mé rodiny tak namáhavé, že jsme původní plán, navštívení Západných Tater a výstup k Roháčskym plesům, museli přehodnotit. I mě další den bolely nohy a ráno se mi z postele vůbec nechtělo. Jsem ale v lepší formě než oni a po vydatné snídani jsem byla zase plná energie.


pondělí 7. srpna 2017

Červenec v knihách

Aňa Geislerová – P. S.


Aňa Geislerová prostřednictvím P. S. promlouvá ke svému čtenáři to čtení je doslova pohlazení po duši. Knížka se skládá z krátkých příběhů ze života, úvah a myšlenek, které se točí kolem nekonečného hledání návodu na šťastný život nebo snahy o přijmutí sebe samých. Jsou upřímné, plné laskavého humoru a vy při čtení máte pocit, že sedíte na kávě se svojí nejlepší kamarádkou a bavíte se o chlapech, ambicích, plánech, lásce, vztazích a o všem, co vám celé dny běží v hlavě. Je to plné lásky, emocí a toho, co je v životě důležité. Zas jednou si uvědomíte, že není možné, aby bylo vždy všechno podle vašich představ. Váš život nebude nikdy takový, jaký jste si ho představovali, musíte neustále překonávat překážky, ale ta nedokonalost, ty náhody a neplánované chvíle jsou kolikrát to, co vás dělá šťastnými. Nebo je to aspoň tou cestou, která k tomu dobrému pocitu vede.
Po velmi dlouhé době jsem si do knížky psala, zaškrtávala, vypisovala na okraj své myšlenky nebo reagovala na Aňu a hrozně moc se při tom usmívala. Takže u některých kapitol v mojí knížce najdete poznámky typu: ,,Toto je ono!" nebo ,,Tak to má být!" či ,,Na toto nezapomínat!" a mnohem víc. Tak jako u všech knížek složených z povídek nebo krátkých příběhů, tak i tady byly příběhy, které mě bavily víc, protože jsem k nim měla blíž, než jiné, které mě až tak neoslovily.
V této knížce se najde každá žena i zbloudilá duše, které mají pocit, že život je to, co se jim děje tak nějak samo a občas nad ním nemají kontrolu. Po přečtení se ale uklidní, protože si uvědomí, že to tak má být. A to je pocit, který po přečtení zůstal mně. Harmonie, úsměv, klid a vyrovnání.

neděle 6. srpna 2017

Knižní tipy - srpen 2017

Clare Swatmanová - Než odejdeš


Láska někdy přichází pozvolna. Zoe a Ed se znali od mládí, vždy si byli poblíž, ale nikdy spolu. Až po letech se mezi nimi cosi změní a jejich budoucnost se začne ubírat po stejné cestě. Ale kromě radosti je čeká nejedno klopýtnutí, a jednoho obyčejného dne Zoe řekne svému manželovi pár zlostných slov.... Toho dne, který je Edův poslední. Zoe je zlomená žalem a lítostí nad tím, co Edovi řekla, a co mu naopak říct nestihla. Pak ale dostane zázračnou šanci postavit se s ním znovu na začátek. Poučí se ze svých chyb, anebo se minulost změnit nedá?
Vydává Ikar.



Sabina Zelená - Tisíc východů slunce


Pavlin život se otočil o sto osmdesát stupňů. V jediném okamžiku ztratila manžela i otce - dva lidi, které nejvíc milovala, navíc v době, kdy prožívá své první těhotenství. Potřeba sdílet svůj smutek s někým blízkým ji zavede k její babičce, kterou léta neviděla. Jejich setkání je natolik silné, že se k ní rozhodne přestěhovat. Postupně se seznamuje s místními lidmi. Poznává Elišku, dívku, která po autonehodě přišla o zrak. Blíže poznává i jejího bratra, který si sestřino zranění klade za vinu. Najdou tito dva lidé v těžké životní situaci cestu k sobě? Smíří se s tím, co jim život vzal, a naleznou naději na nové štěstí?
Vydává Fragment.