pondělí 19. prosince 2016

Vítejte ve světě absurdna

Novinka současného francouzského prozaika Philippa Claudela Vyšetřování může na první pohled působit jako detektivka. Lze tak usuzovat podle názvu i anotace. Přece jenom má jít o vyšetřování série sebevražd mezi zaměstnanci Podniku ve Městě, kam je Vyšetřovatel poslaný. Ale už od první chvíle, co Vyšetřovatel vstoupí do Města, to vypadá, jakoby se proti němu všichni a všechno spiklo. Musí řešit jeden absurdnější problém za druhým. Jak to nakonec všechno dopadne, a zda se mu povede přijít na kloub všem záhadám, které ho v tomto zvláštním městě potkají, zjistíme, až když se začteme a necháme se tak vtáhnout do zvláštního a absurdního světa a příběhu, který mnohým z nás může připomínat tvorbu Franze Kafky.


Musím se přiznat, že francouzskou literaturu moc nevyhledávám. Teď se mi ale dostal do rukou titul, který mě zaujal jak svou působivou obálkou (prostě mi ta ilustrace připomínala Hercula Poirota), tak samotnou anotací. Já mám záhady v příbězích moc ráda, a tak bylo jasné, že dám tomuto titulu šanci. Vůbec jsem ale netušila, o jak svérázný příběh půjde.
Philippe Claudel je francouzský spisovatel a filmový režisér, který je profesorem literatury na univerzitě Nancy. Vyšetřování je jeho aktuální novinkou, ale nejde o jeho první titul, který byl u nás vydaný. Jde už o čtvrtý román, přitom jeho předchozí díla jsou velmi dobře přijímána a vysoce hodnocena. Je dokonce držitelem pár prestižních ocenění. Román Brodeckova zpráva byl u nás jedním z finalistů v Magnesii Liteře jako nejlepší překladový titul roku.

V této Claudelově aktuální novince Vyšetřovatel přijede do Města vyšetřovat, ale na Nádraží ho nikdo nečeká, do Podniku ho nechtějí pustit, nemá kde bydlet a když už se mu konečně bydlení povede sehnat, tak se potýká s jednou absurdnější věcí než druhou, a to jsme teprve na začátku. Nemá to vůbec lehké, a když se mu nějakým způsobem podaří vyřešit jednu věc, hned se dostane ještě k zvláštnějšímu a horšímu problému a všechno začíná nanovo.
Vyšetřování se mi dost těžko hodnotí, nebo o něm objektivně píše, protože si myslím, že je to ten druh literatury, který si každý čtenář musí přečíst, prožít a udělat si o něm svůj vlastní názor. Je to zvláštní, absurdní, ironické, místy komické a hodně vtipné. Připravte se na to, že budete hodně kroutit hlavou. Mně to nejvíc připomínalo sen. Takový ten sen, co zažil už každý z nás, kdy se ocitnete na neznámém místě, řešíte samé absurdní situace a jste rádi, když se konečně probudíte. Tak přesně tohle mi Vyšetřování připomínalo.
Knížka je napsaná velmi čtivým stylem. Vtáhne vás už od první stránky a nezdržuje se žádnými zdlouhavými úvody nebo vysvětlováním. Začínáme uprostřed děje, s příchodem Vyšetřovatele do Města. Příběh, i když plný absurdních situací, je vystavěný skvěle. Autor se nezatěžoval vymýšlením jmen a každá postava a místo je pojmenovaná podle funkce, kterou v příběhu plní. A tak se děj odehrává ve Městě a Podniku, máme tady Vyšetřovatele, Policistu, a tak bych mohla pokračovat dál. To se mi líbilo. Dávalo to příběhu znak odlišnosti.
Připravte se na to, že jde o zvláštní příběh, který nemusí sednout úplně každému. Dalo by se říct, že je to Kafka oblečený do kabátu moderní prózy. A mně se to líbilo. Příběh mě vtáhl a nechal mě přemýšlet nad různými situacemi v knize, v kterých autor poukazuje na určité situace v lidském životě. Někdo je tam uvidí, někdo ne. Je to knížka, která může rozvíjet představivost, podpoří myšlení a celkově nechá čtenáře strávit pár perných chvil s hlavním hrdinou, který to skutečně nemá jednoduché. A tak si nemůžete pomoct a musíte číst až do konce, abyste zjistili, jak to s ním nakonec dopadne. Každopádně jde o jeden z titulů, nad kterým budete přemýšlet ještě dlouho po dočtení, a to mám ráda.



 Autor: Philippe Claudel
Název: Vyšetřování (2016)
Originál: L'Enquête (2010)
Vydalo: Nakladatelství Paseka
Počet stran: 188

Za poskytnutí recenzního výtisku děkuji internetovému knihkupectví Martinus.