cwrcekk`s blog

Takhle po psychologické stránce dobře vypracovaný thriller jsem snad ani neměla v rukou.  Podezřívám autorku, že měla za sebou nějakou násilnou minulost, protože tohle napsat tak uvěřitelně, to není jenom tak. Líbilo se mi, že Jude neidealizovala, neukázala nám, že i po negativních zkušenostech se člověk může zázračně dát dohromady a normálně fungovat, ale právě naopak. Text je hodně syrový a ukazuje nám reálný dopad násilných zážitků na psychiku člověka. To, že člověk má pak problém normálně fungovat, pracovat nebo jenom se normálně vyspat v bytě. To, že ani její kolegové se na ni v práci už nekoukají normálně a nikdo jí nevěří, dokonce ji pošlou na psychiatrii, protože mají pocit, že normální život nezvládá. Působí to tak reálně a uvěřitelně až z toho při čtení mrazí. K tomu si přidejte skvělou detektivní linku, zajímavý případ a skvělý závěr a do rukou se vám dostane thriller, který si rozhodně potřebujete přečíst.

U této knihy nemůžu být objektivní, protože jediné, na co mám chuť, je ji vychvalovat. Je totiž skvělá. Pořádná čistokrevná sci-fi plná bojů, výcviků, rozhovorů, mimozemské hrozby, manipulace s lidmi, národy a hlavně dětmi, kterým bylo na rameno naloženo mnohem víc, než by mohli unést a oni to nesou a statečně bojují do posledního dechu, protože na nich závisí osud lidstva. Protože byla kniha napsaná už dávno, tak ji odpustím i nějaké ty nepřesnosti a technologické nesrovnalosti a soustředím se na příběh, který je napsaný tak strhujícím způsobem, že jsem místy nestíhala ani dýchat. Prostě pořádná sci-fi akce a já už chápu, proč tento titul patří k tomu nejlepšímu, co americká sci-fi scéna dokázala vyprodukovat. A ty vnitřní pochody v hlavě malého Endera, který je nucen fungovat pod obrovským tlakem, samotou a tíhou zodpovědnosti? Neskutečné! Tahle kniha je prostě sci-fi top, asi nic lepšího jsem v tomto žánru ještě nečetla. 

Musím říct, že když jsem tento thriller začala číst, tak jsem byla absolutně uchvácená. Bylo to zajímavé, poutavé, neskutečně to odsýpalo a bylo to prostě skvělé. Líbilo se mi to tajemno, které autorka vytvořila a bavilo mě postupně odhalovat tajemství domu a její bývalé podnájemnice. Ale nakonec paradoxně celý dojem u mě pokazil závěr, který mi prostě nesedl. Autorka se hrozně moc snažila vytvořit překvapující závěr, který nám vezme vítr z plachet, a nikdo to nebudeme tušit, ale na mě to nezapůsobilo a kvůli tomu musím tomuto thrilleru snížit hodnocení. Já jsem prostě na ty thrillery už extrémně náročná.

Jak už jsem říkala, Brooklyn je hezkým a poetickým příběhem o emigraci. Sledujeme osud mladičké Eilis, která se rozhodne protlouct v dalekém světě. Zažíváme spolu s ní její obavy, smutek po domovu i snahu najít si lepší práci a získat lepší vzdělání. Knížka nám taky ukazuje obrázek New Yorku v 50. letech minulého století, kdy emigrace do Ameriky byla běžným jevem. Příběh je napsaný moc hezkým poetickým jazykem plným popisů, děj plyne postupně, a i když je místy hodně jednoduchý, nezabředává do zbytečných podrobností a to se mi na tom líbilo. Je to ale hlavně příběh o lásce, který prostě zahřeje u srdce a dojme. Za mě to bylo hodně povedené dílko a určitě mám v plánu se někdy podívat i na film.

Tohle byla skvělá knížka, kterou bych na zamyšlení doporučila úplně každému. Zabývá se otázkami rasismu a čerpá ze skutečných příběhů lidí a událostí. Autorka si dala záležet, aby přišla se zajímavým příběhem s poutavou zápletkou a snažila se nám ukázat vnímání rasismu z více úhlů pohledu. A tak sledujeme příběh nejenom z pohledu Ruth, ale i otce dítěte a právničky, která má na starosti případ Ruth u soudu. Ta dělá všechno proto, aby dokázala, že Ruth neudělala nic špatného a nebyla obviněna neprávem. Hrozně moc se mi to líbilo, je vidět, že si autorka na tomhle příběhu dala záležet, skvěle rozpracovala psychologii postav a při čtení nám položila tolik otázek a námětů na přemýšlení, že i pár dní po dočtení ve mně rezonují a to se mi na knížkách tohoto typu líbí. Nejenom, že jsem si přečetla zajímavý příběh, zároveň mi to všechno něco dalo, což je další důležitý rozměr, který v literatuře vyhledávám.

Původně jsem po Vegetariánce sáhla z důvodu nedávného vydání její další knížky s názvem Kde kvete tráva, ale po Vegetariánce fakt vážně uvažuju nad tím, že se do ní pouštět nebudu.

A přitom jde o titul, který byl oceněn Man Booker International v roku 2016, mě bohužel absolutně neoslovil a určitě ji nebudu nikomu doporučovat. 

Příběh se četl úplně sám. Bavil mě námět, který byl od první stránky zajímavý, ale bohužel jsem asi měla mnohem větší očekávání v porovnání s tím, co jsem nakonec dostala. Příběh je vymyšlený skvěle, ale chyběla mu jakási jiskra, která by mě do příběhu vtáhla a nepustila. Mně tak nějak bylo jedno, co se s postavami stane, rozpracování psychologie postav bylo slabší, a i když se autorka snažila vybudovat napětí, mě to nechávalo hodně chladnou. Jejím cílem bylo v čtenáři vyvolat strach před pronásledováním, ale u mě se to minulo účinkem, což je škoda, protože potenciál na to tato kniha měla. Velkým plusem je ale konec. Měla jsem pocit, že od poloviny knihy vím, jak vše dopadne, byla jsem ale velmi překvapená, že nakonec to dopadlo úplně jinak, což tento thriller trochu zachránilo. Pořád ho ale řadím mezi průměr. 

Čtení této útlé knížečky jsem si moc užila a můžu ji jenom doporučit. Najdete tu nejenom skvělý příběh, ale i vynikající psychologické vykreslení jednotlivých postav a prostředí, sžijete se s nimi a dostanou se vám pod kůži. Závěrečné propojení osudů jednotlivých hrdinek a otevřený konec byl přesně ten typ konce, který se mi sem hodil a jsem moc ráda, že jsem ho dostala. Občas ta čtenářova fantazie musí pracovat i mimo stránky knížky. A tady se o to autorka postarala. Až se mi nechce věřit, že tohle byl její debut.

Je to skvělé, vtipné, zábavné, poučné a já tu knížku fakt doporučuju asi každému. Dala bych ji do ruky každé dospívající dívce a do osnov jako povinnou literaturu. Přináší světlo do některých témat, které ještě donedávna byly vnímány jako tabu a ani teď se o nich moc nemluví. Tleskám. Víc takových vtipných a poučných komiksů, prosím!

Představte si, že se s manželkou rozvádíte a soudíte se s ní o vaši 16letou dceru, a najednou vám manželka oznámí, že to vůbec není vaše dcera a tím pádem na ní nemáte vůbec žádný nárok. Jste v šoku, pochopitelně, ale doufáte, že si vaše manželka jenom vymýšlí. Pravdivost si ověříte jenom testem otcovství.  Ty sice výrok ženy potvrdí, nejste otcem, ale pozor, ani ona není matkou. Šok! Vypadá to, že jste celý život vychovávali cizí dítě. To ale nemůžete nechat jenom tak, proto se spojíte s (ještě pořád) vaší manželkou a jejím slizkým právníkem a vydáte se do jednoho malého slovenského městečka, kde vaše manželka rodila, zjistit, co se vlastně stalo. Jenže nejste jediný, kdo chce znát pravdu. Z minulosti se totiž vynoří i další kandidát na otce. Dcera se rozhodne, že chce být u toho taky a do toho všeho vezme s sebou svého ne právě praktického přítele. No prostě banda k pohledání. A jízda může začít.

Na tuto knížku jsem se těšila a ze začátku jsem byla mírně rozčarovaná, protože jsem čekala něco úplně jiného. Když jsem se ale začetla, zvykla jsem si na druh vyprávění a uvědomila jsem si, že jde vlastně o absurdní frašku a ne komedii, pak jsem si čtení začala užívat. Najdeme tu hromadu vtipných postaviček a velké množství absurdních situací. Při čtení jsem se nahlas smála a bavila, ono to při některých situacích v příběhu ani jinak nešlo, ale některé věci tam byly už absurdní příliš a myslím, že kdyby autor trochu ubral, příběhu by to jenom pomohlo. Je to jednohubka, od které je nejlepší nic nečekat a jen si ji vychutnávat. Buď vás to chytne, nebo to po chvilce odložíte.

Myslím, že češký čtenář si toho ani nevšimne, ale mně jako Slovence vadily repliky v slovenštině, které byly maximálně přeloženy snad Google traslatorem. Autor to měl buď celé napsat v češtině, nebo si na to najmout slovenského překladatele, tohle bylo opravdu hrozné a dost mě to rušilo. 

Andy Weir - Artemis

Kdo by neznal Marťana, jako by ani nebyl. A je jedno, zda jste na něho narazili v knižní nebo filmové podobě v hlavní roli s Mattem Damonem, o příběhu astronauta Marka Watneyho, který zůstal na Marsu odkázaný jenom sám na sebe, určitě neslyšíte poprvé. Díky Marťanovi padala na adresu jeho autora Andyho Weira jenom samá superlativa. Šlo totiž o neskutečně vtipný příběh plný odborných termínů a především s hlavním hrdinou, kterého si jednoduše nešlo nezamilovat – palce jsme mu drželi všichni. Po nadšení z Marťana všichni Weirovi fanoušci netrpělivě očekávali jeho další knihu. Ta nedávno vyšla i u nás a taky jsem si ji nemohla nechat ujít. Sci-fi žánr mám moc ráda a po přečtení Marťana jsem věděla, že autorovi tenhle žánr sedí a že se u toho rozhodně nebudu nudit. Tentokrát ale Mars vyměnil za Měsíc a přišel s ženskou hrdinkou. Zní to zajímavě. 

A jak se nakonec s tím vším popral? Můj názor se dozvíte v recenzi.

U tohoto  skvěle napsaného thrilleru  jsem byla nadšená od první stránky. A přitom vůbec není prvoplánově napínavý, nestaví na extrémně prudkém spádu nebo velké akci. Právě naopak. Plyne postupně, pomalu a odhaluje tajemství, které mělo navždy zůstat zapomenuto. Tady je vykreslení psychologie postav, což je někdy u thrillerů velká slabina, napsané fakt skvěle. Vůbec jsem neměla pocit, že kloužu po povrchu, jak se mi stalo třeba u Nebezpečné laskavosti. Někdy se autoři totiž tolik soustředí na to, aby byl thriller napínavý, že zapomínají na samotné rozpracování postav, které je stejně důležité a někdy na něm dokonce záleží mnohem víc, aby byl výsledný dojem z příběhu dobrý. Tady bylo všechno včetně rozuzlení na jedničku s hvězdičkou. Víc se rozepisovat nebudu, nechci vám ani náznakem zkazit tento čtenářský zážitek. Jenom vám řeknu, že kdybych měla o jednom thrilleru tvrdit, že si musíte přečíst, tak to bude Dokonalý cizinec. Za něho vám ručím, že se vám bude líbit. Věřte mi!

Kdo zná původní příběh Macbetha od Shakespeara, tak ví, jak tento příběh bude pokračovat, a jak to vlastně všechno skončí. Stejně  je úchvatné číst tuto adaptaci klasické tragédie umístěné do dnešní doby. Je zajímavé sledovat, co se stane, když se změní kulisy a prostředí, tak všechno ostatní zůstane stejné. Touha lidí po moci, zhoubný vliv peněz, postavení a chuť vládnout je pořád stejná a je jedno, zda jde o město, království, dnešní dobu nebo dobu před pár sto lety. Lidská povaha se nemění. Nesbø přišel se skvělým dílem, perfektní psychologii postav a ponurou a temnou atmosférou města, které vás vtáhne a už nepustí.

Příběh byl napsaný hezky, poutavě a zajímavě, autorka si dala záležet na rozpracování psychologie postav a nastolila vícero otázek, které nás, kteří jsme nikdy nic takového nezažili a neřešili, ani nenapadlo, že je transgender lidi a hlavně teenegeri musí řešit. Do toho problematika šikany ve škole, komplikovaných vztahů v rodině - i když to ze začátku tak působilo, vůbec nejde o lehké čtení. Ale na druhé straně mě to neskutečně bavilo a pohltilo. Vůbec si nedokážu představit, jak bych v situaci postav reagovala já. Mám ale pocit, že tato knížka u nás nevyšla, tak když si ji budete chtít přečíst, nezůstává vám nic jiného, než si ji přečíst v angličtině, jako jsem to udělala já.