Moje malá sestřička se
vdala. Ještě pořád tomu nemůžu uvěřit. V mých očích to bude navždy ta malá
otravná potvůrka, která mě nikdy nenechala v klidu si číst, ale pořád
chtěla něco dělat. Ráno brzo vstávala a vymýšlela vylomeniny. Nesnášela jíst
k obědu polívku, byla schopná strávit hodiny ve vodě v rybníku, stavěly
jsme spolu bunkry, na laně od houpačky na zahradě jsme se učily dělat výmyky.
Když babička předělávala kuchyň, ve vystěhovaném nábytku na dvoře jsme si hrály
na poštu. Nacvičily jsme si rozhlasovou hru o stoleté babičce Petržalkové a
předváděly to před rodinou. Měla takový úspěch, že jsme ji nakonec předváděly před
celou vsí i školou. Ještě teď ji vidím v tom babičkovském převleku
vysvětlovat důchodcům,jak se dožít vysokého věku sto let. A oni se u toho
bavili, protože Katka to hrála fakt skvěle. Připravily jsme doma Halloween, nacvičovaly si různé
tance. Oblíkly jsme se do šílených oblečků a fotily se na samospoušť, doma ty
fotky někde ještě určitě jsou. Toužily jsme spolu po domácím zvířátku (Katka
vždy víc). A je toho mnohem víc. Zažily jsme spolu krásné dětství plné výmyslů,
dobrodružství i hádek. Toto všechno mi v rychlosti proběhlo hlavou, když
jsem ji viděla kráčet k oltáři. Takovou nádhernou (byla to ta nejkrásnější
nevěsta jakou jsem kdy viděla), dospělou, odhodlanou a šťastnou. Byla jsem tak
neskutečně dojatá a měla jsem co dělat, abych zadržela slzy, které jsem měla na
krajíčku. Z mé sestřičky se stal nádherný člověk, který ví, co
v životě chce a jde si za tím. A má po svém boku skvělého muže.
Svatba byla tradiční
slovenská. Měli starejšího, který přišel s ženichem požádat o nevěstu od
rodičů, přenesení přes práh, rozbíjení talíře, přivítání chlebem a solí,
odčepčenie, vykrúcanka a k tomu všemu hrála cigánska kapela. Zpívalose a
zabávalo se do rána bílého, jak tomu na pořádné svatbě má být. Já sama jsem se
vytancovala tak jako už dávno ne. A hlavně jsem se snažila fotit. Takový můj
osobní svatební dar, aby měli novomanželé památku na svůj den. A tak vás v pár
fotkách nechám taky nahlédnout do atmosféry tohoto krásného dne.
A mně už nezbývá nic
jiného, než vám, Katka a Dušan, popřát všechno jen to nejlepší do vašeho
společného života. Ať jste spolu šťastní, je vám dobře a můžete se vždy opřít o
toho druhého. Protože láska a rodina, to je to nejdůležitější, co máme.
Okomentovat