Jaro

Tak a je to tu. Začala jedna z mých nejoblíbenějších částí roku. Vylezlo slunce, oteplilo se a příroda se začíná probouzet ze zimního spánku. A s ní se probouzím i já. Miluju toto roční období, kdy se všechno mění, kvete, voní a dělá parádu. Mám úsměv od ucha k uchu od rána až do večera, těším se z toho, že je konečně déle světlo a celkově mě to nabíjí neskutečně pozitivní energií. V bytě mám tulipány a i  příroda začíná hrát všemi možnými barvami. Všichni jsou na sebe milejší a tak nějak pozitivnější.
Co jsem nikdy nechápala, jak může někdo trpět jarní únavou. Chápu, proč vzniká, ale já stejně nejvíc trpím zimní únavou. Jakmile začne jaro, tak náhle srším energií, stíhám toho dvakrát víc než v zimě a ještě mě to několikanásobně víc baví. Jsem prostě teplomilný tvor a můj biorytmus celkem slušně kopíruje koloběh přírody. A je to taky ta část roku, kdy si klidně vystačím s parkem a foťákem v ruce. Před pár dny jsem na někoho čekala, a tak jsem se rozhodla zkrátit si dlouhou chvíli focením. Pobíhala jsem po trávě, fotila květiny a uvědomila si, že jsem šťastná.
Za posledních 6 měsíců se můj život otřásl v základech a skoro všechno se změnilo. I když jsem to tehdy brala tragicky, tak až teď si uvědomuju, že ne každá změna je zlá. Děje se teď toho kolem mě tolik a já jsem šťastná. Nevím, jak to všechno dopadne, nebo kde budu za pár měsíců nebo let, ale stále dělám věci, které miluju, a to je to podstatné. Vždy jsem se snažila hodně toho plánovat dopředu a říkala si, když mi bude tolik a tolik, tak budu tam a tam. A pak jsem byla nešťastná, protože to tak nedopadlo. Teď jsem přestala plánovat a prostě beru věci tak, jak přicházejí. On se ten život naplánovat nedá. A mně to trvalo dlouho, dokud jsem to nepochopila. Vždycky jsem se trápila tím, co si o mě kdo bude myslet, teď jsem ale zjistila, že v konečném výsledku je úplně jedno do té doby, dokud jsem spokojená sama se sebou. A to já jsem. Vidíte? Jaro a pozitivní a šťastná Zuzka. Já to jaro prostě miluju.

Tak se mějte krásně a užívejte jaro. Já určitě budu!