Nevím, jak vy, ale já mám problém si vzpomenout, kdy bylo
naposledy v Praze tak nasněženo, jako je tomu poslední týden.
Netvrdím, že v Praze nesněžilo, to ani náhodou. I nějaký ten
poprašek v zimě se objevil, ale většinou to do dvou dní slezlo
a zbyla z toho akorát hnědá břečka,
vždyť víte, co mám na mysli. Pamatuju si, že hodně sněhu
napadlo hned
první zimu, co jsem se do Prahy přestěhovala – což bylo před
10 lety. Ještě teď mám v hlavě vzpomínku, jak jsem šla pěšky
kolem zasněženého výstaviště, protože tramvaje zastavily a
nemohly kvůli sněhu jet dál (tehdy jsem bydlela na Ortenově
náměstí). Brodila jsem se sněhem, byl večer a všude bylo bílo
a ticho. Tahle vzpomínka mi v hlavě utkvěla tak, že si na ni
každou zimu vzpomenu. V posledních letech jsem se ale smířila s
tím, že sníh v Praze je spíš výjimkou než pravidlem.
A proto, když tento rok poprvé nasněžilo, jsem věděla, že to
musím využít i na focení. S Karol jsme pospíchaly, abychom
stihly udělat nějaké hezké zimní zasněžené fotky, než to do
24 hodin zase sleze a bude
v Praze po sněhu. V tu chvíli jsme vážně
netušily, že to bude letos jinak. I když, po roce 2020 by nás
nemělo překvapit ani to, že máme najednou zimu, která se, co se
týče sněhu, vymyká jakýmkoliv zvyklostem. Večer před focením
jsme zjišťovaly, které místo v Praze je nejvíce zasněžené, a
ujišťovaly jsme se , že to v noci ani náhodou nemá šanci
roztát, protože bude mrznout. Nakonec naše volba padla na Petřín
a jeho okolí. Vybraly jsme místo mezi Petřínem a Pražským
hradem s výhledem na zasněžený hrad, Petřín a pražské
střechy. Vstaly jsme brzo ráno (nezapomínejte, měly jsme pocit,
že to každou chvílí sleze), nic jsme nechtěly podcenit. Měly
jsme obrovskou radost z toho, že je všude nejenom krásně bílo a
zasněženo, ale že nám u focení začalo i sněžit. Nevím, zda
to máte taky tak, ale sníh je jednou z věcí, která probouzí
dítě ve mně a vždy mi dělá obrovskou radost. Tehdy jsem viděla,
že v tom nejsem sama. Karol se totiž radovala se mnou a v této
náladě jsme nafotily zimní fotky, abychom měly památku na ty
momenty, kdy byl
v Praze zas jednou sníh. To brzké
vstávání a zima nám za to stály.
A to jsme ještě
netušily, že se letos bude sníh držet mnohem déle než den nebo
dva. V době, kdy píšu tento článek, je venku pořádná zima a
sníh je pořád hezký a drží se. A to mě těší. Já jsem totiž
přesvědčená, že sníh k pořádné zimě jednoduše
patří.
Okomentovat