pondělí 29. srpna 2016

Smrt za příběh

Já se vrátím je drama nizozemského autora Adriaana van Dise, který nám předkládá komplikovaný příběh vztahu matky s temnou minulostí a syna, který celý život touží po její lásce a uznání. Přišla ale chvíle, kdy po něčem touží matka. Je jí skoro sto let a chce už zemřít. A tak uzavře se synem dohodu. Ona mu převypráví svůj životní příběh a on jí na oplátku pomůže zemřít. Připravte se na náročné čtení.


Když jsem narazila na anotaci této knihy, skutečně mě zaujala. Mám ráda knihy s neotřelou tematikou, které se zaobírají věcmi, o kterých se moc nemluví. V tomto případě jde o eutanazii a asistování při smrti matky. Je to problematika, o které se moc nemluví, a proto se mi líbilo, že někdo o tom napsal knihu. Na knížku jsem se těšila, ale jak jsem začala číst, říkala jsem si, jestli jsem vybrala dobře.
Jde o autobiografický příběh a autor čerpá z vlastního života. To je z románu cítit. Detaily, místa a události jsou skvěle popsané a realisticky ztvárněné. Já jsem ale čekala něco jiného. Čekala jsem souvislý příběh, ve kterém se bude prolínat příběh matky s citovým konfliktem syna, že jí musí pomoct zemřít. Ten citový konflikt syna jsem v této knize dostala, ale chyběl mi souvislý příběh.  Jde spíš o střípky, mozaiku příběhů, vzpomínek, osob, událostí, které na sebe nenavazují a vyskytují se v knize zcela nespořádaně a chaoticky. Kapitoly jsou většinou krátké a věcné. S určitým odstupem mám pocit, že to všechno byl autorův záměr, mně to ale vadilo. Chyběly mi souvislosti, občas dovysvětlení detailů. Měla jsem pocit, jako bych něco nedostala, něco co bych měla vědět, abych to lépe pochopila. A tak jsem s příběhem minimálně první polovinu knihy hodně bojovala a měla jsem problém se do knihy ponořit, a to se mi stává málokdy.
Jsou věci, které mi na této knize nesedly, stále si ale myslím, že jde o kvalitní knihu. Hodně realisticky zobrazuje, jak válka ovlivňuje lidi a jejich psychiku. Klidně se může stát, že po tak negativních zkušenostech (válka, koncentrák, tyran manžel a otec) lidi přijdou o schopnost milovat a projevovat svoje city. A toto všechno působí na našeho hlavního hrdinu. Prožíváme s ním jeho vnitřní boj, zda je správné pomoct matce zemřít, a jak se pokusit ještě na poslední chvíli získat si její lásku a obdiv. Kniha je svým tématem a atmosférou velmi depresivní, tíživá a sálá s ní pocit zoufalství a beznaděje.

,,Odstrkování, popírání – velká slova.“ Moje kamarádka psycholožka uvažovala nahlas. ,,Je to inteligentní žena, stratég. Pozvala tě na cestu do své minulosti, statek, staré fotky, Indie. Všechno páté přes deváté, ale taková ona je. Ztratí klíče, ale chce, abys je našel. Chodíte oba kolem horké kaše.“

I když jsem ze začátku s touto knihou hodně bojovala, v druhé polovině mě příběh vtáhl a mně se konečně povedlo se začíst. Musím říct, že jde o těžký a náročný příběh, který nám ukazuje smrt a umíraní ve své nejrealističtější podobě. Budeme konfrontovaní s tím, jak umírání působí na nejbližší, a jak se s tím vyrovnává samotný umírající.  Tato kniha vás nenechá chladnými, vyvolá ve vás emoce a donutí nás přemýšlet nad věcmi, nad kterými normálně nepřemýšlíme. A to je dobře. Je dobře, že vznikají knihy, které se věnují tematice asistovaného umíraní členů rodiny. Jsou totiž témata a otázky, před kterými zavírání očí nic nevyřeší. Jenom kdyby ten příběh byl více souvislý. Bavilo by mě to mnohem víc. Ale občas se mi stane, že se mi do rukou dostane kniha, která je dobrá a kvalitní, ale přečtu si ji v nesprávnou dobu a nezapůsobí na mě tak, jak by měla.  Věřím, že kdybych Já se vrátím četla v průběhu podzimu nebo zimy, užila bych si ji mnohem víc.


Za poskytnutí recenzního výtisku děkuji Martinusu.

Autor: Adriaan van Dis
Názov: Já se vrátím (2016)
Originál: Ik kom terug (2014)
Vydalo: Nakladatelství Host
Počet strán: 280