úterý 31. ledna 2017

Příběh ženského přátelství

Geniální přítelkyně od italské autorky Eleny Ferrante je prvním dílem čtyřdílné série s názvem Neapolské novely. Získala si své jméno a oblibu nejenom v domácí Itálii, ale i v zahraničí, byla přeložená do víc jazyků a je to jeden z mála zahraničních titulů, kterému se povedlo uspět i na americkém knižním trhu. U nás nejprve vyšla ve slovenštině, až pak byla přeložená do českého jazyka. Příběh ženského přátelství odehrávající se v 50. letech v italské Neapoli si získal dobré jméno i u nás. Už při čtení knížky Nádherné trosky jsem zjistila, že mám v oblibě tituly odehrávající se v Itálii, a tak Geniální přítelkyně byla pro mě jasná volba.


Geniální přítelkyně je pohlcující příběh o dospívání dvou dívek, jejich přátelství a celkově o životě v drsné italské čtvrti v 50. letech, který není vůbec jednoduchý. Každodenně se potkávají s násilím, tradicemi a chudobou. Hlavní hrdinky Elena a Lila jsou od začátku úplně odlišné, ale nějakým způsobem si k sobě najdou cestu a spřátelí se. Elena je hezká, světlovlasá a velmi snaživá, touží plnit přání svého okolí a dělat to, co se od ní očekává. Na rozdíl od ní je Lila tmavá, zlá a neuvěřitelně bystrá. Vždy si dělala to, co chtěla a na nikoho nebrala ohledy.
Příběh plyne pomalu, občas vysloveně líně, ale i navzdory tomu je napsaný velmi čtivě a poutavě. Vtáhne vás do sebe a vy náhle máte pocit, že se nacházíte ve stejné čtvrti jako hrdinové, prožíváte s nimi jejich každodenní starosti a konflikty, sledujete osudy svých sousedů a hledáte svoji cestu životem. Eleně Ferrante se povedlo neskutečně mistrně vykreslit jednotlivé postavy, jejich vztahy a vybudovat příběh, který vás pohltí. Nenápadně vpletla do příběhu třídní konflikty, dopady války a politiky na život běžného člověka.
Ale asi nejmistrněji se jí povedlo zobrazit ženské přátelství. Neidealizovala, působilo to v průběhu celého čtení hodně reálně. Povedlo se jí zobrazit všechno, co ženské přátelství obnáší, a to nejenom pozitiva jako důvěru a blízky vztah, ale i rivalitu a soupeření mezi přítelkyněmi. Ukázala nám proces proměny přátelství v době dospívaní, protože každá z dívek se v životě vydala jinou cestou a ovlivnilo to i jejich přátelství. A tak v průběhu příběhu sledujeme, jak k sobě najdou cestu, a jak se jejich osudy vzdálí, aby se zase potkaly. Eleně Ferrante se povedlo napsat knihu s nosným tématem ženského přátelství  takovým způsobem, že to není kniha vysloveně jen pro ženy, ale dokáže zaujmout i muže, a to je z mého pohledu její obrovské plus.
Geniální přítelkyně vyšla v Itálii v roce 2011, rok na to vyšla v anglickém překladu. Do dnešního dne se ale nezjistilo, kdo je skutečným autorem, protože jméno Eleny Ferrante je jenom pseudonymem autora, případně autorky. Za ty roky se záhadě snažil přijít na kloub kdekdo, ale nepovedlo se to nikomu. Vyvstává zde hodně zajímavá otázka, zda my, čtenáři, máme právo vědět, kdo knihu napsal, nebo je pro nás důležitý jenom obsah? Sama Elena Ferrante tvrdí, že v momentě, kdy je kniha napsaná, svého autora nepotřebuje a zachování anonymity je pro ni klíčové pro její psací proces. Tuto myšlenku nechám na zvážení každého z vás.
Každopádně mě tento příběh pohltil takovým způsobem, že už se nemůžu dočkat na pokračování, které u nás vyjde v březnu pod názvem Příběh nového jména. A která z těch dvou přítelkyň je vlastně ta geniální, po které je kniha nazvaná? Tak to zjistíte, až když se do knížky ponoříte - a můžete být i trochu překvapeni, není to totiž až také jednoznačné, jak se na první pohled může zdát.



Autor: Elena Ferrante
Název: Geniální přítelkyně (2016)
Originál: L´amica geniale (2011)
Vydal: Prostor
Počet stran: 301

Za poskytnutí recenzního výtisku děkuji internetovému knihkupectví Martinus.