Tak trochu jiná kráska a zvíře

neděle 25. března 2018

Myslím si, že Tvář vody není neznámá pro nikoho z nás. Ono je hodně těžké neslyšet o filmu, kterému se povedlo tento rok získat čtyři Oscary - za nejlepší film, režii, výpravu a hudbu. Tato fantaskní romance a svým způsobem pohádka vypráví příběh dvou neobyčejných outsiderů – němé uklízečky a humanoidního netvora neznámého původu odněkud z Amazonského pralesa. Tvář vody vznikla ve spolupráci mexického režiséra Guillerma del Tora a amerického spisovatele Davida Krause, kteří se rozhodli vyprávět jeden příběh ze dvou různých pohledů - z pohledu filmového a knižního. Nápad původně vznikl v hlavě Daniela Krause a společně s Guilermem del Torem na něm pracovali dlouhou dobu. Film měl premiéru 15. února, v knižní podobě Tvář vody vyšla až 27. února, přičemž u nás vyšla ve stejný den jako v USA.  A já jsem si samozřejmě tuto možnost nenechala ujít, protože mě příběh zaujal. Měla jsem v plánu jít i na film, a tak jsem se rozhodla tyto dvě zpracování stejného příběhu porovnat.



Tvář vody je příběhem lásky, který na první pohled působí jako by se ani neodehrával v reálném čase a prostředí. Odehrává se v jednom tajném americkém výzkumném ústavu v 60. letech minulého století v průběhu studené války. V tomto ústavu pracuje němá uklízečka Elsa, která je tam už deset let od svého odchodu ze sirotčince. Bydlí v malém bytě v Baltimoru nad kinem Arcade, jejím sousedem je homosexuální malíř a do práce jezdí autobusem. Jediné, čím se brání vůči zavedenému stereotypu a systému jsou boty. Na ty si potrpí, protože miluje mít na sobě něco hezkého. Jednoho dne do výzkumného ústavu dovezou zásilku podléhající nejvyššímu utajení. Elsa zjistí, že jde o zvláštního tvora, ke kterému si postupně Elsa vytvoří silné pouto a to se postupně rozvine až k těm nejsilnějším emocím, které můžou vzniknout mezi mužem a ženou. Jenomže jsme ve výzkumném ústavu uprostřed studené války, Američani chtějí získat převahu nad Ruskem a ruští špióni se zase snaží získat nějakou výhodu z jejich objevu. Netvor se ocitne v ohrožení života a Elsa, ta neviditelná uklízečka, se rozhodne ho zachránit.
Jde jednoznačně o ten nejoriginálnější romantický příběh, který jsem za poslední roky četla. Je to pohádkový a magický příběh, který ani nepůsobí, jako by se odehrával v našem světě. Měla jsem to štěstí, že jsem knížku začala číst hned, jak u nás vyšla a hlavně předtím, než jsem viděla film, což byla podle mě ta nejlepší volba. V porovnání knihy a filmu u mě jednoznačně vede knížka. Co se týče rozpracování postav, jejich psychologie a dějové linky, je zpracovaná mnohem líp. David Kraus totiž přišel se skvělým příběhem, který čtenáře chytí a nepustí a i takový cynik, co se týče romantických příběhů, jako jsem já, si čtení tohoto příběhu užil. Navíc má skvělý spád a napětí, což tomuto romantickému příběhu dává další rozměr. Děj je skvěle napsaný a v porovnání s filmem je tam rozpracovaná nejenom základní linka příběhu, ale i ty vedlejší, díky kterým příběh působí skvěle jako celek. Třeba se dozvíme něco o původu netvora, kde se nacházel, jak ho získali a proč se z hlavního záporáka kapitána Stricklanda stal takový muž, jakým se stal, co ho poznamenalo co ho vedlo a proč postupně šílel. Už dávno jsem se v knize nesetkala s tak dobře rozpracovanou negativní postavou. Viděla jsem jí totiž přímo do hlavy a to je aspekt, který mi ve filmu chyběl, tam prostě působil prvoplánově zlý a nic navíc.
Sečteno a podtrženo, Tvář vody je skvělá v knižní i filmové podobě. V knižní podobě je lépe rozpracovaný příběh a psychologie postav, potkáme se tu třeba i se Stricklandovou manželkou, která se ve filmu jenom mihne a není jí připsaná žádná důležitější úloha. Film je zase skvěle zpracovaný po vizuální a hudební stránce, líbí se mi, že dává poctu starým filmům, kde se hodně zpívá, tancuje a vůbec to nepůsobí, že by to tam nepatřilo nebo narušovalo příběh. Právě naopak.
Každá forma tohoto příběhu má něco do sebe, jsem ráda, že jsem četla knížku i viděla film a bavilo mě porovnávat obě umělecká ztvárnění jednoho příběhu.
A pro ty, co film ještě neviděli nebo přemýšlejí nad přečtením knížky, když už viděli film, mám jen jednu radu - rozhodně do toho choďte. Stojí to za to. Je to jednoznačně jeden z nejzajímavějších, nejhezčích a nejmagičtějších příběhů, u kterého jsem zažila škálu asi všech emocí a to se jen tak něčemu nepovede.




Autor: Daniel Kraus
Název: Tvář vody (2018)
Originál: The Shape of Water
Vydalo: Nakladatelství Host
Počet stran: 384

3 komentáře

  1. Skvělá recenze :) Pomohla mi se rozhoupat a konečně se pustit do knihy a poté i do filmu :)

    OdpovědětSmazat
  2. Ahoj, zajímalo by mne jestli máš doma i nějaké zvíře :-) Protože jak jsem si tak pročítala ten tvůj blog, tak mi hned tahle kniha připomněla slovo zvíře. Já jsem si nedávno koupila kočku a mám z toho obří radost. Bylo docela složité nakoupit pro ni vybavení, protože jsem nikdy žádné zvíře neměla. Nicméně to za mě vyřešil docela spolehlivě manžel, který to prý kupoval na nějakém eshopu .

    OdpovědětSmazat

cwrcekk`s blog © . Design by Berenica Designs.