úterý 10. ledna 2017

Momenty roku 2016


A je to tady. Rok 2016 je konečně za námi a před námi je rok se šťastnou sedmičkou na konci. A taky je to pro vás, čtenáře, čas, kdy se na skoro všech blozích vyrojí články, shrnutí, bilancování a v případě knižních blogů seznamy a výběr toho nejlepšího, co jsme za rok 2016 přečetli. Původně jsem neměla v plánu psát žádný souhrnný článek. Když jsem nad tím ale přemýšlela, občas napíšu článek, který je spíš pro mě než pro vás. Je to takové moje shrnutí toho, co jsem zažila, abych časem nezapomněla. Protože vzpomínky jsou hrozně zvláštní věc. Nevím, jak to máte vy, ale já strašně rychle zapomínám. A to mě hrozně mrzí, protože jsou věci, které stojí za to si pamatovat. A to je jeden z důvodů, proč píšu právě tento článek. Chci si zaznamenat, co vlastně rok 2016 znamenal pro mě.

Když se na ten uplynulý rok koukám zpětně, tak je plný zážitků, silných momentů, střetnutí, ale i obrovských změn v mém životě. Jednou mi někdo řekl, že je jedno, zda jsou zážitky příjemné, hlavně, že jsou intenzivní. Tak to na tento rok úplně sedí. Hlavně ve světle událostí a velkých změn, které se staly v posledních měsících, mám tendenci hodnotit tento rok negativně. Ono, my lidi už jsme prostě takoví, negativní věci na nás působí mnohem silněji než ty pozitivní. Když jsem se však probírala fotkami, které bych ráda přidala k tomuto článku, zjistila jsem, že to asi nebude úplně pravda. Zažila jsem toho tolik skvělého, příjemného a pozitivního. Začala jsem se věnovat věcem, které jsem doteď nedělala, poznala nové, skvělé lidi a objevila nové inspirace. Navštívila jsem zajímavá místa a dostala nové příležitosti. Ale taky jsem padla na hubu a musela se vyrovnat s věcmi, o kterých jsem si myslela, že se mně stát nemohou. V tom jsem byla dost naivní. Naučila jsem se, že nic není navždy, a i když si myslíme, že jsme s někým, na koho se můžeme 100% spolehnout, tak se v něm můžeme šeredně zklamat. A taky jsem zjistila, že mám po svém boku lidi, na které se můžu kdykoliv obrátit a spolehnout, a za to vám, kamarádi, děkuji, bez vás bych to nikdy nezvládla. A děkuji i vám, mým čtenářům, kteří jste mě podporovali a dodávali v těch nejtěžších chvílích tu potřebnou sílu. Zjistila jsem, že jsem silná a zvládnu toho mnohem víc, než jsem si myslela. A naučila jsem se, že není třeba se stydět požádat o pomoc. Samozřejmě, stále dělám chyby a nesprávná rozhodnutí, ale nikdy jsem netvrdila, že jsem dokonalá. To se asi ani v roce 2017 nezmění, ale to vůbec nevadí. Protože chyby děláme proto, abychom se z nich poučili.
Takže rok 2016 pro mě zůstane rokem velkých změn a upřímně se vám můžu přiznat, že jsem skutečně ráda, že už skončil. Že můžu všechno hodit za hlavu a začít s čistým štítem. Nejsem ten typ, co si dává předsevzetí, na to jsem nikdy nebyla a nebudu s tím začínat ani letos. Prostě se budu snažit ho žít, jak nejlépe umím a ono to bude bohatě stačit. Ale věřím, že mám před sebou skvělý rok.

A co jsou ty nejvýraznější momenty roku 2016 pro mě? Začala jsem fotit. To je asi věc, která u mě nejvíc definuje rok 2016. Objevení tohoto úžasného koníčka je jedna z nejlepších věcí, co se mi minulý rok stala. Pohltilo mě to a je to prostě láska. Stejně jako knihy a kolo, ty jako lásky zůstávají nadále, a dokonce se mi podařilo tyto tři největší lásky propojit. Začala jsem věnovat víc času blogu a na vašich reakcích jsem viděla, že vás to baví. Navázala jsem svoji nejcennější blogovou spolupráci s Martinusem. Byla jsem dvakrát na Šumavě a jednou v Brně. Poznala jsem velké množství zajímavých a inspirativních lidí. Pár lidí z mého online světa prošlo i do toho offline, a z toho mám obrovskou radost. Z nich nejvýraznější je asi Dorota, s kterou jsme si tak porozuměly, že není dne, kdy bychom nebyly v kontaktu. Byla jsem na pár koncertech. Začala pracovat na zajímavých projektech a moje fotky se dokonce objevily ve dvou časopisech. V jednom z nich máme s Dorotou vlastní knižní rubriku. Byla jsem svědkem na svatbě mé milované sestřičky, která co nevidět porodí mého synovce. Krása. Stále jsem z toho dojatá. Přečetla jsem 82 knih. Vypila strašně moc kafe. Udělala neskutečné množství fotek knih a kafe. Strávila velké množství hodin v přírodě a na kole. Překonávala jsem své možnosti, až jsem to jednou nezvládla a skončila se zlomenou rukou. Následně mi bylo zlomené srdce a já zažila tu největší a nejnepříjemnější změnu posledních let. Přestěhovala jsem se a budoucí měsíc mě to čeká ještě jednou. A už teď se těším, jak budu bydlet jenom já, moje kočka, dvě kola, milovaný foťák a pár objektivů. Začala jsem si psát deník, díky kterému jsem se lépe vyrovnávala se vším negativním a mám v plánu v tom pokračovat i tento rok. Strávila jsem Vánoce v práci a Silvestra s kamarády. Takže jak říkám, mám za sebou rok plný intenzivních momentů a už teď jsem zvědavá, co mi přinese ten nový. Jedno vím ale jistě, budu dělat to, co mě baví a dělá spokojenou a šťastnou a budu se soustředit hlavně na sebe.

A co vy a váš rok 2016? Jak ho hodnotíte? Dali jste si nějaká novoroční předsevzetí?