Červen 18 v knihách

P. Z. Reizin – Štěstí pro lidi

Znáte seriál Black Mirror? Příběhy z ne až tak vzdálené budoucnosti, při jejichž sledování vás mrazí a některé díly jsou víc , jiné zase trochu méňě děsivé? Tak tento seriál mi připomínala kniha Štěstí pro lidi, kterou u nás nedávno vydal Knižní klub v rámci své populární edice Světový bestseller. Na rozdíl od Black Mirror se ale při čtení Štěstí pro lidi nebudete bát, právě naopak, budete se bavit a usmívat, protože i když pracuje s podobným námětem, zpracovává ho úplně jiným způsobem. Proto si myslím, že Štěstí pro lidi je ideálním kandidátem na odlehčené letní čtení, u kterého se zaručeně nebudete nudit.

Víc o tom, co si o této knížce myslím, se dočtete v její recenzi.

Mats Strandberg – Trajekt

Jeden můj známý mi jednou řekl, že základním předpokladem dobrého hororu je skupina lidí uzavřená v prostoru, ze kterého nemají šanci uniknout, a z ničeho nic začne hlavním představitelům jít o život, ideálně nějakým záhadným způsobem. Tak přesně na tomhle základu je postavený horor Trajekt od švédského autora Matse Strandberga, o kterém se můžete na jeho děsivé obálce dočíst, že je přirovnávaný k švédskému Stephenovi Kingovi. Mně ale mnohem víc než Stephena Kinga (a to mám od něho dost načteno) připomíná spíš horory ve stylu A. I. Lindquista, takže věřím, že jeho fanoušci budou nadšeni.

Víc se dočtete v recenzi na blogu.

Laetitia Colombani – Cop

Cop, jedna z novinek edice Světová knihovna Odeon, je knížka, kterou každý, kdo ji přečetl, chválil. Útlá knížečka se sympatickou obálkou mě zaujala už dřív, ale v okamžiku, kdy ji doporučovali lidé, na jejichž  čtecí vkus se můžu spolehnout, věděla jsem, že ji rozhodně určitě nesmím vynechat. A byla to skvělá volba. 

Tak jako cop (nebo slovensky vrkoč) tvoří tři propletené prameny vlasů, tuto knížku tvoří příběhy tří žen, které se navzájem střídají. Tyto tři ženy jsou z tří různých sociálních, společenských prostředí a taky různých částí světa. Na první pohled se může zdát, že nemůžou mít nic společného. Jenomže opak je pravdou a Indka Smita, Italka Giulia a Kanaďanka Sarah si jsou velmi blízké. O co ale jde se dozvíme až po dočtení. Sledujeme zdánlivě samostatné příběhy, které mají jeden společný znak – odhodlání, nezdolnou ženskou sílu bojovat vůči nepříznivým podmínkám, schopnost vydobýt si své místo na světě a nenechat se ovlivnit okolnostmi a prostředím, že mají zůstat tam, kde jsou a spokojit se s tím, co mají. Ony se rozhodnou bojovat za sebe, své příbuzné a hlavně za lepší život. Rozhodnou se vystoupit ze zaběhlých kolejí a bojovat za něco, na co můžou být hrdé. Je to knížka o silných ženách plná nezdolné lidské síly a odhodlání.

Čtení této útlé knížečky jsem si moc užila a můžu ji jenom doporučit. Najdete tu nejenom skvělý příběh, ale i vynikající psychologické vykreslení jednotlivých postav a prostředí, sžijete se s nimi a dostanou se vám pod kůži. Závěrečné propojení osudů jednotlivých hrdinek a otevřený konec byl přesně ten typ konce, který se mi sem hodil a jsem moc ráda, že jsem ho dostala. Občas ta čtenářova fantazie musí pracovat i mimo stránky knížky. A tady se o to autorka postarala. Až se mi nechce věřit, že tohle byl její debut.

Liv Strömquist – Ovoce poznání

Ovoce poznání je komiks, který přečtete přibližně za hodinu a budete litovat, že není delší. Paseka zase dokázala, že na náš trh přináší kvalitní komiksové kousky a tentokrát vydala komiks o ženském pohlavním orgánu, který mě neskutečně bavil, a myslím, že by si ho měla přečíst každá žena, dívka a mužům bych ho nařídila jako povinné čtení.

Vtipnou a kreativní formou se tady dočteme, jak se muži po staletí snažili porozumět ženám a jak jim to většinou vůbec nešlo. Zabrousíme do historie, dočteme se o tom, jak se měnila role žen ve společnosti, jak byly vnímané, zabrousíme k absurdním prohlášením a pověrám, procesům s čarodějnicemi, do náboženství, umění, pravěku i současnosti a nejenom to. Komiks se kromě vytvoření obrázku vnímaní žen společností v průběhu historie zaměří i na anatomii a fyziologii ženského orgánu, rozebere problematiku menstruace, ženského orgasmu a nezapomene i na takové téma, jako jsou reklamy na vložky a tampony.

Je to skvělé, vtipné, zábavné, poučné a já tu knížku fakt doporučuju asi každému. Dala bych ji do ruky každé dospívající dívce a do osnov jako povinnou literaturu. Přináší světlo do některých témat, které ještě donedávna byly vnímány jako tabu a ani teď se o nich moc nemluví. Tleskám. Víc takových vtipných a poučných komiksů, prosím!

Pavel Brycz – Střídavá péče pro kukačku

Střídavá péče pro kukačku je jeden z mých úlovků z Levných knih. Měla jsem ji v knihovně připravenou pro případ, že budu mít chuť na něco humorného a odlehčeného, a její čas konečně nastal. 

Představte si, že se s manželkou rozvádíte a soudíte se s ní o vaši 16letou dceru, a najednou vám manželka oznámí, že to vůbec není vaše dcera a tím pádem na ní nemáte vůbec žádný nárok. Jste v šoku, pochopitelně, ale doufáte, že si vaše manželka jenom vymýšlí. Pravdivost si ověříte jenom testem otcovství.  Ty sice výrok ženy potvrdí, nejste otcem, ale pozor, ani ona není matkou. Šok! Vypadá to, že jste celý život vychovávali cizí dítě. To ale nemůžete nechat jenom tak, proto se spojíte s (ještě pořád) vaší manželkou a jejím slizkým právníkem a vydáte se do jednoho malého slovenského městečka, kde vaše manželka rodila, zjistit, co se vlastně stalo. Jenže nejste jediný, kdo chce znát pravdu. Z minulosti se totiž vynoří i další kandidát na otce. Dcera se rozhodne, že chce být u toho taky a do toho všeho vezme s sebou svého ne právě praktického přítele. No prostě banda k pohledání. A jízda může začít.

Na tuto knížku jsem se těšila a ze začátku jsem byla mírně rozčarovaná, protože jsem čekala něco úplně jiného. Když jsem se ale začetla, zvykla jsem si na druh vyprávění a uvědomila jsem si, že jde vlastně o absurdní frašku a ne komedii, pak jsem si čtení začala užívat. Najdeme tu hromadu vtipných postaviček a velké množství absurdních situací. Při čtení jsem se nahlas smála a bavila, ono to při některých situacích v příběhu ani jinak nešlo, ale některé věci tam byly už absurdní příliš a myslím, že kdyby autor trochu ubral, příběhu by to jenom pomohlo. Je to jednohubka, od které je nejlepší nic nečekat a jen si ji vychutnávat. Buď vás to chytne, nebo to po chvilce odložíte.

Myslím, že češký čtenář si toho ani nevšimne, ale mně jako Slovence vadily repliky v slovenštině, které byly maximálně přeloženy snad Google traslatorem. Autor to měl buď celé napsat v češtině, nebo si na to najmout slovenského překladatele, tohle bylo opravdu hrozné a dost mě to rušilo. 

Andy Weir - Artemis

Kdo by neznal Marťana, jako by ani nebyl. A je jedno, zda jste na něho narazili v knižní nebo filmové podobě v hlavní roli s Mattem Damonem, o příběhu astronauta Marka Watneyho, který zůstal na Marsu odkázaný jenom sám na sebe, určitě neslyšíte poprvé. Díky Marťanovi padala na adresu jeho autora Andyho Weira jenom samá superlativa. Šlo totiž o neskutečně vtipný příběh plný odborných termínů a především s hlavním hrdinou, kterého si jednoduše nešlo nezamilovat – palce jsme mu drželi všichni. Po nadšení z Marťana všichni Weirovi fanoušci netrpělivě očekávali jeho další knihu. Ta nedávno vyšla i u nás a taky jsem si ji nemohla nechat ujít. Sci-fi žánr mám moc ráda a po přečtení Marťana jsem věděla, že autorovi tenhle žánr sedí a že se u toho rozhodně nebudu nudit. Tentokrát ale Mars vyměnil za Měsíc a přišel s ženskou hrdinkou. Zní to zajímavě. 

A jak se nakonec s tím vším popral? Můj názor se dozvíte v recenzi.